1. Bible - potřeba výkladu | ||||||||
Bible – Písmo, je pro nás Božím slovem - taky jím skutečně je :-) - proto je pro nás tak důležité. | ||||||||
Na úvod tři myšlenky: | ||||||||
Bibli máme číst, věřit jí a řídit se podle ní | ||||||||
Bible by neměla být nejasnou knihou ( při správném čtení) | ||||||||
Problém často není v neporozumění Písmu, ale v jeho (ne)uplatňování v praxi | ||||||||
Výklad: | ||||||||
Cílem výkladu je dospět k prostému, jasnému významu textu. Důležitý je osvícený zdravý rozum. | ||||||||
Zkouškou dobrého výkladu je, že dává textu jasný smysl. | ||||||||
Cílem výkladu není jedinečnost! | ||||||||
Důvodem jedinečného výkladu může být: | ||||||||
|
||||||||
|
||||||||
|
||||||||
Výklady jedinečné svou originalitou jsou většinou chybné |
||||||||
PROČ TEDY VYKLÁDAT, NESTAČÍ POUZE ČÍST? | ||||||||
to je sice pravda, ve skutečnosti je to však nereálné a naivní, protože jsou zde dva důležité faktory: | ||||||||
a) POVAHA ČTENÁŘE | ||||||||
b) POVAHA PÍSMA | ||||||||
Povaha čtenáře | ||||||||
Každý čtenář je zároveň vykladčem - proto je třeba se naučit, JAK vykládat. | ||||||||
Čtenář má sklon si myslet, že rozumí tomu, co čte a že jeho pochopení je totéž, co ZÁMĚR | ||||||||
DUCHA SV. či lidského autora. | ||||||||
Nutně vnášíme do textu své pochopení slov a myšlenek, svou kulturu, své zkušenosti, | ||||||||
svá předporozumění - a to nás přivádí na nesprávnou cestu | ||||||||
Příklad: Řím 13:14 "tělo" | tělesné choutky x skutečný význam ve smyslu hříšná přirozenost | |||||||
Každý, kdo nečtě Bibli v originálu, je ovlivněn nějakým výkladem = výkladu Písma nelze uniknout- | ||||||||
jako Boží slovo čteme VÝKLAD Písma, naše Bible jsou výsledkem značného úsilí překladatelů- | ||||||||
vykladačů, viz Řím 13:14 - zvolit přesně slovo jako Pavel a nechat na čtenáři, jak si to přebere, | ||||||||
nebo použít jiná slova, ale trefit význam toho, co Pavel myslel…? | ||||||||
Potřeba výkladu je vidět i při pohledu na Církev - denominace: různá pochopení týchž textů, | ||||||||
rozpory výsledkem špatných / různých výkladů | ||||||||
Lékem na špatný výklad není ŽÁDNÝ VÝKLAD, ale DOBRÝ VÝKLAD | ||||||||
Povaha Písma | ||||||||
je sama důvodem, proč ho vykládat | ||||||||
Církev chápe Písmo obdobně jako Krista - je Božské a lidské zároveň | ||||||||
Cit: BIBLE JE BOŽÍ SLOVO, KTERÉ NÁM BYLO DÁNO VE SLOVECH LIDÍ V DĚJINÁCH | ||||||||
Protože - je Bible Boží slovo, má věčný význam pro každou dobu a každého a je třeba ho | ||||||||
poslouchat a řídit se jím | ||||||||
Ale protože - se Bůh rozhodl své slovo dát skrze LIDSKÁ SLOVA V DĚJINÁCH, má každá kniha | ||||||||
Bible svou historickou specifičnost - je podmíněna jazykem, kulturou, myšlením doby, | ||||||||
ve které byla napsána | ||||||||
Po výkladu volá napětí mezi věčným významem a historickou specifičností | ||||||||
Chybou je na Písmo pohlížet JEN z hlediska jejího věčného významu, jako na SBÍRKU TVRZENÍ | ||||||||
A PŘÍKAZŮ | ||||||||
Příklad: 5.Moj 22:5 | mužský oděv na ženě x nestavění zábradlí na střeše a střapce na přikrývce | |||||||
Bible není sbírkou Božích výroků. | ||||||||
To, že má i lidskou stránku, JE důvodem, proč potřebujeme výklad. | ||||||||
Lidská stránka Bible | ||||||||
a) Boží slovo bylo psáno/tradováno různými lidmi za různých okolností po dobu více než | ||||||||
1500 let a hlavně v dobách nám velmi myšlenkově vzdálených, do situací, které jsou již dnes | ||||||||
nepředstavitelné. Muselo být srozumitelné primárně lidem své doby, ONI MU MUSELI ROZUMĚT. | ||||||||
BOŽÍ SLOVO K NÁM je především BOŽÍM SLOVEM K NIM ! | ||||||||
Musíme nejdříve vědět, co říkalo to slovo jim, abychom pochopili, co má říkat nám. ( Pak můžeme | ||||||||
chápat, jak je to s tím mužským oděvem a zábradlím na střeše). | ||||||||
Nemůže pro nás znamenat něco jiného, než tenkrát pro ně! | ||||||||
b) Pro maximální oslovení všech a všude se Bůh rozhodl použít všech možných způsobů | ||||||||
komunikace. Epický příběh, rodokmeny, žalmy, letopisy, zákony, poezii, přísloví, proroctví, | ||||||||
hádanky, dramata, životopisné črty, podobenství, dopisy, kázání, apokalypsy. | ||||||||
A každá z těchto literárních forem má navíc svá vlastní pravidla výkladu. | ||||||||
Tolik na úvod pro ujasnění, proč se máme učit co nejlépe vykládat Písmo :-) | ||||||||
Shrnutí: | ||||||||
Cílem výkladu je jasný smysluplný význam textu | ||||||||
Důvodem výkladu je povaha čtenáře a povaha samotného Písma | ||||||||
Čtenář je vždy vykladačem -proto se potřebuje naučit vykládat, aby se vyhnul vnášení svých představ | ||||||||
Boží slovo má věčný význam a zároveň je historicky podmíněné ve své lidské "složce" | ||||||||
Písmo není sbírkou tvrzení Boha Otce, přesto má věčný význam | ||||||||
Jeho lidská povaha vyžaduje, abychom pochopili, co znamenalo pro původní posluchače | ||||||||
Boží slovo je pestré v literárních formách a každá z těchto forem vyžaduje jiný přístup k jeho uchopení | ||||||||