Myslím, že každý z nás měl rád pohádky. Někdo je měl rád jen v dětství, někomu to vydrželo až do dospělosti. Vyskytují se v nich kouzla, která pohádkovému hrdinovi pomohou, případně nějakým způsobem napraví nespravedlnosti světa. Kdo z nás nikdy nezatoužil mít alespoň na chvíli kouzelný prsten nebo kouzelnou hůlku?
S dospíváním přichází poznání, že pohádková kouzla a kouzelné nástroje nejsou k dispozici. Někteří se s tím nechtějí smířit a takové nástroje hledají v okultismu, esoterice, různém věštění, čarodějnictví, vyvolávání duchů, východní mystice... Dříve se za takové praktiky upalovalo. Dnes se za ně – alespoň zde na Západě – naštěstí neupaluje, ale to neznamená, že nejsou špatné.
Přesto mám dobrou zprávu pro ty, kdo takové dobré kouzlo v životě postrádají. Ono existuje! Funguje všem a nejen pouze čarodějům. Je to kouzlo univerzální, multifunkční a navíc zcela legální – nebudete za jeho používání (narozdíl od těch špatných zmíněných výše) odsouzeni do pekla. A navíc vám to kouzlo prozradím zcela zdarma! Najdete jej popsané v Bibli, v dopise apoštola Pavla Římanům, osmé kapitole: „ Těm, kdo milují Boha, všechno napomáhá k dobrému“. Ano, láska k Bohu je to kouzlo, které vše, úplně vše ve vašem životě obrátí na dobré! I to, co se může jevit jako zlé, nebo dokonce opravdu zlé je, vaše láska k Bohu změní v dobré. Láska k Bohu je jako ta kouzelná hůlka, která promění na dobré vše, čeho se dotkne. Láska k Bohu vlastně funguje jako taková nebeská opravna: nosíte do ní vše zlé, rozbité, nepříjemné a bolavé - a odnášíte si místo toho dobré.
Když se zamýšlím, nelze snad vymyslet lepší a dokonalejší kouzlo. Proti tomuto kouzlu blednou všechny ty pohádkové prsteny, hůlky, harfičky, měšce či klobouky. To kouzlo nikomu neškodí, nikoho nemanipuluje, jeho používání není na ničí úkor a nepoškodí měnovou politiku žádného státu. Garantem a patronem tohoto kouzla je sám Bůh.
Ona láska jako taková má podobnou moc. (Myslím samozřejmě tu pravou lásku, nesobeckou; ne tu, která je pouze převlečenou sebeláskou.) Je nemožné z lásky ubližovat, pomlouvat, škodit, zneužívat, manipulovat nebo nenávidět. Skutečná láska mezi manžely, láska rodiče k dítěti, láska dítěte k rodiči, láska k příteli, láska k bližnímu – ať už je to šéf v práci, kolega nebo podřízený – vždy povede k dobrým věcem. A láska k Bohu toto vše korunuje a přivádí k dokonalosti. Nebo to lze říci i jinak: milování Pána Boha nás uschopňuje milovat své blížní i své nejbližší.
Závěrem připomenu, co Ježíš odpověděl na otázku, které přikázání je nejdůležitější: „‘Miluj Pána, svého Boha, celým srdcem, celou svou duší a celou svou myslí‘. To je největší a první přikázání. Druhé je mu podobné: ‚Miluj svého bližního jako sebe samého‘. Na těchto dvou přikázáních spočívá celý Zákon a Proroci.“ A jinde Ježíš říká: „Jestliže mne milujete, zachovejte má přikázání. Kdo má přikázání zachovává, ten mne miluje.“ Láska, to zdaleka nejsou jen pocity a lechtání v břiše. Ta skutečná láska se vždy projeví skutkem. To platí jak ve vztahu k člověku, tak ve vztahu k Bohu.
Stanislav Lorenc, kazatel Křesťanského společenství K.Šenov