Stojíme na prahu nového roku a po určité době si – tváří v tvář situaci ve světě – poněkud více uvědomujeme, že nevíme, co od něho můžeme čekat. Mnozí pozorovatelé a znalci historie se shodují, že se nacházíme v podobné situaci, v jaké bylo lidstvo v předvečer První světové války. Nezbývá nám, než se nechat překvapit, příjemně anebo nepříjemně. Nicméně fakt, že nevíme, co bude za rok, za měsíc, za týden, dokonce ani za minutu, by pro nás neměl být zase takovým překvapením, vždyť i v Písmu čteme, že nevíme dne ani hodiny. Nikdy to nebylo jinak, jinak to není a nikdy to na tomto světě jinak nebude. Nikdo z nás zkrátka neví, zda již za minutu nebude stát před svým Stvořitelem a spravedlivým Soudcem, kde se bude zodpovídat ze svého života.
To vše mne vede k zamyšlení nad tím, co je ono „umění žít“. Občas, když zemře někdo slavný, většinou nějaký umělec, můžeme číst nebo slyšet v nekrolozích či vzpomínkách jeho přátel, jak zemřelý „uměl žít“ a byl „milovníkem života“. Většinou to znamená, že byl pijan, nevěrník a sobec, za kterým zůstalo – kromě uměleckých počinů – mnoho bolesti jeho nejbližších: manželek, milenek, dětí… Žít naplno a „užívat si život“ způsobem, jak je dnes většinou chápáno a je velmi populární, je už z principu cestou sobectví a sebestřednosti – ve výsledku pak samoty. Tudy cesta určitě nevede. Nebo je možné říci, že „umění žít“ spočívá v zasvěcení života kariéře, vzdělání, nějakému poslání ve školství, vědě, zdravotnictví či budování firmy? Zní to hezky a vznešeně, obávám se však, že to je zase trochu vedle.
Odpověď, kterou nabízím, je tisíce let stará a docela prostá. Na překážku myslím není ani to, že je řečena Božím prorokem Micheášem lidu Izraele. Říká: „Oznámil ti, člověče, co je dobré a co od tebe Hospodin žádá: jenom abys jednal podle práva, miloval milosrdenství a pokorně chodil se svým Bohem“.Máme zde klíč k tomu, aby nový rok byl „za nás“ dobrý, i kdyby se kolem dělo cokoliv. Klíč k dobrému a skutečně plnému životu: skrze pokoru před Bohem a skrze chození s Ním jednat spravedlivě, podle práva a být milosrdný. Pokud toto je základem našeho života, potom se můžeme opravdově a s plností věnovat umění, kariéře, vzdělání, svému poslání či budování firmy. Zkrátka žít.
Přeji vám do nového roku vše dobré.
Stanislav Lorenc, duchovní Křesťanského společenství K.Šenov